Proč existuje StoriesDown

StoriesDown vznikl jako oklika přes drobnou nepříjemnost. Mrkneš na Instagram známého známého, vteřinu otevřeš jeho story, a ráno tvé jméno visí v jeho seznamu diváků. Polovině lidí to je jedno. Druhé polovině — recruiterovi prověřujícímu kandidáta, novinářce ověřující tip, brand týmu sledujícímu konkurenci, někomu, kdo se vyhrabává z nepříjemného rozchodu — výchozí chování platformy nesedí.

Samotný nástroj je drobný. Napíšeš veřejné jméno, podíváš se na to, co běží, zavřeš kartu. Žádná aplikace k instalaci, žádné přihlášení k Instagramu, žádná žádost o sledování. Nechceme po tobě e-mail a nepouštíme doporučovací engine. Stránka dělá jednu věc — vezme, co je beztak veřejné, a postaví ti to před oči. Mysli si to jako rozdíl mezi vejít do knihovny a podepsat se do knihy návštěv.

Soukromé profily jsou mimo. Pokud je účet soukromý, žádný externí nástroj — ani tenhle — nemůže ukázat jeho příběhy bez souhlasu majitele. Nebudeme dělat, že to umíme, a každému webu, který tvrdí opak, bychom moc nedůvěřovali. Story se navíc po 24 hodinách smažou: co zmizelo, je pryč. StoriesDown nearchivuje, neukládá a neprodává to, co jím projde.

Web je nezávislý. Nemáme nic společného s Instagramem ani s Metou, nechceme dárky, provoz pokrývají malé display reklamy dole na stránce. Když se něco rozbije, e-mail v patičce čte skutečný člověk. Pokud reklamy nesnášíš, blokovač přehlížečku nerozbije — pořád dělá jednu věc, kvůli které tu je.